Všichni puritáni italské kuchyně teď povinně přestanou číst, protože by jim hrozilo riziko infarktu. Beru si totiž do parády další tradiční italský recept a rozebírám ho na základní kameny. Tentokrát je to rizoto. Ne to jak ho známe ze školní jídelny, posypané strouhaným eidamem, ale to opravdové italské, nádherně krémové. Tohle klasické, sametově jemné jídlo plné syté chuti si po celém světě našlo miliony fanoušků, a jeho správná příprava vyvolává vášně. Ale já se vždy ptám: když je původní recept tak skvělý, tak proč z něho nevykřesat mnohem víc?
Z původního receptu na rizoto si tedy můžeme vykrystalizovat postup jako univerzální šablonu – základní techniku, kterou můžeme znovu a znovu obměňovat. Místo toho, abychom se omezovali jen na tradiční Arborio rýži, můžeme místo ní do receptu dosazovat různé obiloviny, jako je pohanka, jáhly nebo kroupy, a doplňovat je zeleninou, kterou máme zrovna po ruce – divili byste se, co všechno se dá použít. Díky tomu se stane rizoto neomezeně variabilním pokrmem, který se přizpůsobí našim zásobám i chuti. Jedinou konstantou zde zůstává vývar – ale i ten můžete použít jakýkoliv máte po ruce. Masový i zeleninový poslouží pro účely tohoto receptu úplně stejně.
Najednou tak z jednoho tradičního receptu máte dokonalé jídlo, které se přizpůsobí vám – a ne vy jemu. V mém světě se z „rizota“ stává „cokoliv-oto“ – univerzální jídlo, které může být pokaždé trochu jiné, ale pokaždé skvělé.
A to je pro mě ta krása vaření. Nemusím striktně následovat pravidla, která vytvořil někdo jiný, někdy jinde. Odprostím se od receptů a vařím tak, aby to fungovalo v mém životě. Pokud máte doma zrovna pohanku, použijte ji. Máte otevřené jáhly nebo špaldu, která potřebuje spotřebovat? Super, do pánve s tím! Pro mě není vaření o dokonalosti podle klasických standardů, ale o tom, aby jídlo chutnalo, bylo výživné a bylo na stole dřív, než děti začnou hlady lézt po stropě.
Tohle rizoto – nebo „cokoliv-oto“, jak mu říkám – je skvělým příkladem toho, jak zůstat kreativní, využít vše, co máte doma, a přitom si nekomplikovat život. Takže pokud máte chuť si hrát, pojďme na to. Italští puristé, promiňte, tohle není pro vás.
`A ještě jeden tip na závěr. Pokud vám rizoto (v jakékoliv z jeho možných variant) zbyde, nemusíte ho další den jíst ohřívané. Můžete ho přetvořit na výborné placičky. Připravte si plech s pečícím papírem, smíchejte zbytek rizota s vajíčkem, a vytvářejte na plech malé hromádky. Ty pak upečte v troubě na 180 stupňů cca 15-20 minut, dokud vám hezky nezezlátnou. A máte úplně bez práce výborný oběd do krabičky na cesty, nebo jednoduchou večeři do ruky. Někdy rizota schválně vařím větší porci, abych mohla tyhle placičky připravit a ušetřit si tak další den práci.
Rizoto aneb cokoliv-oto
Ingredience
- 1 Lžíce Olivového oleje
- 1 Lžíce Másla
- 1 Cibule
- 1 Cuketa
- 1 Hrst Baby špenátu
- 1 Košťál z brokolice
- 1,5 Hrnku Pohanky Nebo jiné obiloviny – jáhly, kroupy, rýže..
- 1 L Vývaru
- 50 G Parmezánu
Postup
- Cibuli nakrájejte nadrobno, cuketu a brokolici na kostičky, špenát pokrájejte na menší kousky.
- Nastrouhejte parmezán a připravte si vývar a naběračku.
- Ve velké pánvi rozehřejte olej a máslo, přidejte nakrájenou cibuli, košťál z brokolice a cuketu. Osolte a opékejte cca 5 minut, dokud zelenina nezačne měknout.
- Přidejte pohanku a dobře promíchejte, aby se obalila tukem.
- Připravte si vývar vedle pánve. Postupně přidávejte po jedné naběračce vývar, vždy promíchejte a nechte tekutinu vstřebat, než přidáte další. Opakujte, dokud není pohanka měkká (cca 15 minut).
- Nakonec vmíchejte nastrouhaný parmezán a pokrájený špenát. Nechte vše dobře propojit a podávejte teplé.
Poznámky
Jsem máma tří dětí, která miluje vaření a zdravý životní styl. Ukazuju rodinám, že vařit zdravě jde opravdu jednoduše a všichni se mohou skvěle najíst, skvěle se cítit a nebýt z jídla ve stresu. Jsem autorka e-booku Průvodce zdravou stravou od nákupu po talíř.
Více o mně se můžete dozvědět tady.
