Když se řekne „zdravá strava“, většina lidí si pravděpodobně vybaví frázi „bez cukru“. Přála bych si, aby to bylo tak jednoduché, ale bohužel tomu tak není.
Kdysi jsem také propadla tomuto zjednodušení. Než jsem dospěla do bodu svobody, kde jsem dnes, prošla jsem obdobím, kdy jsem byla přesvědčená, že cukr je nepřítel číslo jedna, a musím se mu za každou cenu vyhýbat. V obchodě jsem obracela každý produkt, abych se ujistila, že neobsahuje ani špetku cukru. Cukr jsem do domácnosti nepustila a i když jsem chtěla upéct něco sladkého, používala jsem různé náhražky. Dokonce jsem na návštěvách odmítala nádherně lákavé domácí koláče jen proto, že byly posypané cukrem.
Je pravda, že přidaný cukr může být problematický a jeho nadměrná konzumace může vést ke zdravotním problémům, jak krátkodobým, tak dlouhodobým. Ale zredukovat celý problém zdravé stravy na pouhou frázi „bez cukru“ je nešťastné zjednodušení. Slogan „bez cukru“ s sebou nese několik pastí, na které bychom si měli dát pozor:
1. Skrytý cukr – Když je produkt označen jako „bez cukru“, často to znamená, že cukr je skrytý pod jiným názvem. Není neobvyklé, že jeden produkt obsahuje i několik různých druhů cukru. Například v jedněch snídaňových cereáliích jsem našla pět různých forem cukru. Označení „bez cukru“ tedy rozhodně neznamená automaticky zdravější volbu.
2. Umělá sladidla – Produkty označené „bez cukru“ bývají často doslazené umělými sladidly, která mají také svá rizika. Druhů umělých sladidel je mnoho, ale ani o jednom nelze říci, že by bylo bez svých problémů nebo mělo pozitivní vliv na naše zdraví.
3. Přírodní sladidla – Další možností jsou produkty doslazené takzvanými „zdravými sladidly“, která jsou přírodní, a tudíž považovaná za neškodná. Bohužel, z hlediska toho, jak na ně reaguje naše tělo, je rozdíl mezi běžným cukrem a třeba medem minimální.
Největší pastí je však všudypřítomnost cukru. Často se tak zaměřujeme na zdravější alternativy sladkostí, že ani nevnímáme, kolik cukru ve skutečnosti konzumujeme v běžných potravinách. Cukr najdeme v kečupech, těstovinových omáčkách, pečivu, křupkách, ovocných jogurtech či například granolách. Speciální kategorií jsou potom produkty označované jako “pro děti”, které také velmi často mají velké množství přidaného cukru.
Někdy si ani neuvědomujeme, že překračujeme doporučený denní limit přidaného cukru, i když se zdánlivě „sladkému“ vyhýbáme.
Od té doby, co jsem se zuřivě vyhýbala veškerému cukru, už uplynulo hodně času a můj pohled na věc se změnil. Stále se vyhýbám potravinám s přidaným cukrem, protože se často jedná o vysoce průmyslově zpracované výrobky, které nechci kupovat – vážím si svého těla a chci mu dopřát to nejlepší.
Když si však čas od času něco s cukrem dám, netrápím se tím. Vím, že je to jen malá kapka v moři jinak vyváženého jídelníčku.
V létě si klidně dopřeju kvalitní gelato, i když obsahuje cukr. Na Vánoce si bez výčitek dám své milované vanilkové rohlíčky, které mě vždy vrátí do dětství. Když peču, občas použiju cukr, ale vždy méně, než uvádějí běžné recepty – zjistila jsem, že nám to stačí. Nedávno jsem například zveřejnila recept na koláč, který má celkově jen 20 gramů cukru, a přesto skvěle uspokojí chuť na sladké. Naopak klasické zákusky z cukrárny mi už ani nechutnají, protože jsou na mě příliš přeslazené.
V mém e-booku „Průvodce zdravou stravou od nákupu po talíř“ věnuji cukru celou kapitolu v části, kde vysvětluji, co to znamená opravdu zdravá strava. Cukr nemusí být nepřítel, pokud k němu přistupujeme se zdravým rozumem.
Jsem máma tří dětí, která miluje vaření a zdravý životní styl. Ukazuju rodinám, že vařit zdravě jde opravdu jednoduše a všichni se mohou skvěle najíst, skvěle se cítit a nebýt z jídla ve stresu. Jsem autorka e-booku Průvodce zdravou stravou od nákupu po talíř.
Více o mně se můžete dozvědět tady.