Začal Advent a nejspíš už se na vás ze všech stran začínají hrnout vánoční recepty. A to jak ty klasické, tradiční, typicky české, ale i ty „odlehčené“ – ať už to jsou „fit“ vánočky, cukroví bez cukru, ryba bez smažení, bramborový salát bez majonézy… A já vám dnes chci nabídnout trochu jiný pohled.
Myslím, že je důležité si uvědomit, že jídlo je mnohem víc než jen zdroj energie. Jídlo nemusí být zredukováno jen na to, jestli je zdravé/nezdravé a jestli nám chutná/nechutná. A o Vánocích to platí dvojnásob. Musíme k němu připojit i tu emocionální stránku – jaké pocity, vzpomínky a radost v nás dokáže vyvolat. Je to vzpomínka na babiččin bramborový salát nebo na vykrajování perníčků s maminkou, když jsme byli malí.
A proto si myslím, že ta nejzdravější vánoční jídla jsou ta, která nám přinesou největší radost. A to samozřejmě bude vypadat pro každého z nás jinak. Můžete si upéct zdravou bezlepkovou vánočku z mandlové mouky, která bezpochyby může být moc dobrá. Ale pokud ji budete na Štědrý den ráno jíst s pocitem, že byste si přáli tu poctivou kynutou posypanou cukrem, tak se obíráte o radost. A to je škoda.
Rovnováha místo extrémů
Když přemýšlíme o zdravé stravě, vždy je potřeba nahlížet na ni z pohledu dlouhodobé rovnováhy. Jak už víte z mých článků, sladké pečivo běžně nejím a nijak mi nechybí. Nemám ráda věci, které jsou příliš sladké a nemám tedy pocit, že mě vyhýbání se sladkostem nějak omezuje. Ale když jde o Vánoce, často udělám výjimku. Ne proto, že by mě vánoční jídla lákala sama o sobě, ale proto, že jejich příprava a ochutnávání mě vrací do dětství, přinášejí mi radost a spojují mě s rodinnými tradicemi.
Esencí Vánoc je pro mě vůně vanilkových rohlíčků – ty nejlepší pekla moje milovaná babička. Jejich ochutnání mě pokaždé zahřeje u srdce vzpomínkou na ni a na všechny krásné chvíle, které jsme spolu strávily.
Prošla jsem si obdobím, kdy jsem na zdravé stravování nahlížela mnohem přísněji, více černobíle. Klasická jídla jsem v běžném životě neúprosně nahrazovala „zdravějšími“ variantami, která měla mému tělu prospívat, a žádnou výjimku jsem nedělala ani o Vánocích. Ale i když jsem upekla zdravější verzi cukroví nebo vánočky, které byly chuťově moc dobré, nikdy to nebylo to pravé, a po skutečném vánočním jídle se mi stýskalo.
Zdravá strava by neměla být o bezhlavém následování pravidel, ale hlavně o vyrovnanosti mezi tím, co je pro nás dobré fyzicky, a tím, co nám dělá radost.
Adventní doba tedy nemusí být žádný extrém, a to ani na jednu, ani na druhou stranu. Nemusíte se držet své ideální stravy za každou cenu a omezovat se, když se objeví cukroví, které vám udělá skutečnou radost. Ale stejně tak to nemusí být ani období, kdy si automaticky řekneme: „Vždyť jsou Vánoce, můžeme cokoliv.“
Často vnímáme advent jako čas přejídání a přistupujeme k vánočnímu jídlu bezmyšlenkovitě – bereme si každé cukroví nebo sladkost, která se objeví, aniž bychom se sami sebe zeptali, jestli na ně máme skutečně chuť. Takový přístup už ale není o radosti, ale o automatickém jednání. Advent by měl být o vědomých rozhodnutích – jíst s radostí to, co nám chutná, a co nám zároveň přináší pohodu.
Já na advent pohlížím stejně jako na zbytek roku – naslouchám svému tělu a vybírám si jídlo, které mi chutná a po kterém se cítím dobře. Pokud ale narazím na něco méně prospěšného, co je pro mě spojeno s radostí nebo výjimečnou příležitostí, nebudu si to zakazovat a vychutnám si to naplno. Ale vždy si kladu otázku: „Chci si to dát, protože mi to udělá radost, nebo po tom sahám jen proto, že to tu je?“
Adventní radosti neznamenají, že máme celý měsíc „licenci“ sníst cokoliv sladkého, a že vyluxujeme celý tác s cukrovím na vánočním večírku jen proto, že je na stole. Stále je důležité naslouchat svému tělu a vnímat jeho signály.
Když si dám cukroví, stačí mi kousek – vím, že na cukr jsem citlivá a po větším množství by mě rozbolela hlava. A to mi za to nestojí ani na Vánoce.
Proto letos u mě žádné vánoční recepty nenajdete. Ani zdravé, ani nezdravé. Ty nejlepší jsou totiž ty, které vám udělají největší radost. Ať už tím, že vás vzpomínkami vrátí do dětství, nebo tím, že jsou zdravé a nejlépe vám dodají energii. A nebo nejste tak sentimentální jako já a nejvíc vás těší experimentovat a každý rok zkoušet nové recepty. Každý máme svůj bod rovnováhy nastavený jinde, a to je v pořádku.
Jsem máma tří dětí, která miluje vaření a zdravý životní styl. Ukazuju rodinám, že vařit zdravě jde opravdu jednoduše a všichni se mohou skvěle najíst, skvěle se cítit a nebýt z jídla ve stresu. Jsem autorka e-booku Průvodce zdravou stravou od nákupu po talíř.
Více o mně se můžete dozvědět tady.
